Pseudopoezie
Takže by to zase chtělo nějakou aktualizaci, že. Takže něco málo básní. Doba vzniku před dvěma a půl lety. Je to slabota, myšlenky, že bych psal poezii jsem se vzdal už dávno. Verše jsou takové neobratné, místy pokulhává dynamika. Však posuďte sami.
1. polovina dubna 2005
Láska a nenávist
zloba a žal
nemohu pochopit
s čím jsem začal
Milovat, nesnášet
jiné i sebe
druhé mě ubijí
první otvírá nebe
Cítím se zmatený
ze všech svých citů
kladu si otázku
Chci ještě být tu?
Co mě tu drží
v tomhletom světě?
Možná, že jde to říct
v jediné větě
Julie, rodina
víra a strach.
14.4.2005
Miloval jsem
zklamal se
pak dlouho nebylo nic
Žil jsem
spíš přežíval
žalem řval z plných plic
Pak přišla ona
bohyně krásná
a já byl šťastný jako dřív
Však její slova
konec a zkáza
hodiny hleděl jsem na měsíc
Nyní zemřít chci
pro lásku k ní
snad na hrobu mém zažehne svíc.
19.4.2005
Už zase měsíc k úplňku se blíží
a bolest hrozná má bedra tíží
Ačkoliv pouze sedmnáct je mi let
starší si připadám, než tento svět
Byl mladý jsem, s ideály
jen čtrnáct mi bylo let
Pěl jsem písně chvály
a miloval svět
Pak přišlo zklamání, bolest a žal
ve ztesku po lásce málem život jsem si vzal
Zůstala ve mě nicota jen
bolest musela jít s křikem ven
Nechtěl jsem nikdy víc milovat
měli mě před láskou varovat
Nakonec začal jsem milovat dívku
a nebo vílu snad?
Pro ni bych vypálil vísku
či klidně postavil hrad.
Ona však zradila důvěru mou
a do zad vrazila nůž
Nyní sám bloudím městskou tmou
a nechci milovat už
Už zase měsíc k úplňku se blíží
a bolest hrozná má bedra tíží
Ačkoliv pouze sedmnáct je mi let
starší si připadám, než tento svět.
Plně s Tebou souhlasím.